Naši předkové a metabolická flexibilita:

- Lovci-sběrači žili v cyklech relativního nadbytku a nedostatku. V období, kdy nebyl dostatek rostlinné stravy nebo úlovku, jejich těla přirozeně přecházela do ketózy.

- Byli metabolicky velmi flexibilní - dokázali efektivně využívat jak glukózu, tak ketony jako zdroj energie.

- Většinu historie jsme neměli stálý přístup k sacharidům, zejména ne k rafinovaným.

 

Sezónnost a adaptace:

- V chladnějších obdobích převládala strava bohatá na tuky z masa a ryb

- V teplejších měsících bylo více dostupného ovoce a dalších zdrojů sacharidů

- Tělo se naučilo efektivně přepínat mezi těmito metabolickými stavy

 

Důležité evoluční milníky:

1. Lovecko-sběračské období - vysoký příjem proteinů a tuků, nízký příjem sacharidů
2. Zemědělská revoluce (před cca 10 000 lety) - zvýšený příjem obilovin a škrobů
3. Průmyslová revoluce - masivní nárůst zpracovaných sacharidů a cukrů

 

z evolučního hlediska je ketóza pro tělo naprosto přirozený stav:

- Novorozenci jsou v ketóze během kojení

- Mozek dokáže velmi efektivně využívat ketony jako zdroj energie

- Ketony byly pravděpodobně klíčové pro vývoj našeho mozku během evoluce

 

Co z toho plyne pro současnost:

- Naše genetická výbava se od dob lovců-sběračů příliš nezměnila

- Současná "standardní" strava s vysokým obsahem sacharidů je z evolučního hlediska anomálie

- Ketogenní strava může být v určitém smyslu návratem k přirozenějšímu způsobu stravování

 

Metabolismus tuků (β-oxidace):

- Tuky jsou štěpeny na mastné kyseliny a glycerol

- Mastné kyseliny jsou transportovány do mitochondrií pomocí karnitinu

 

Odpadní látky při spalování tuků vs. cukrů:

Tuky:

- Produkují především ketolátky (β-hydroxybutyrát, acetoacetát, aceton)

- Ketolátky jsou využitelné jako alternativní palivo pro mozek a další orgány

- Při správné adaptaci nevznikají téměř žádné škodlivé vedlejší produkty

 

Cukry:

- Produkují více reaktivních forem kyslíku (ROS)

- Větší množství zánětlivých markerů

- Vyšší produkce kyseliny mléčné při anaerobním metabolismu

 

Vliv na mitochondrie:

Tuky:

- Zvyšují počet a efektivitu mitochondrií

- Snižují oxidační stres v mitochondriích

- Zlepšují metabolickou flexibilitu

 

Zatížení orgánů:

 

Více zatěžované při metabolismu tuků:

1. Játra:

- Hlavní místo ketogeneze

- Zvýšená produkce žluči

- Větší nároky na detoxikační funkce

 

2. Žlučník:

- Zvýšená sekrece žluči pro trávení tuků

- Větší riziko tvorby kamenů při nedostatku pohybu

 

Méně zatěžované při metabolismu tuků:

1. Slinivka:

- Nižší potřeba produkce inzulinu

- Lepší regenerace

 

2. Ledviny:

- Menší osmotická zátěž

- Stabilnější pH vnitřního prostředí

 

3. Mozek:

- Stabilnější přísun energie

- Méně výkyvů v zásobování glukózou

- Ketony jsou efektivnějším palivem pro neurony

 

Důležité poznámky:

- Přechod na tukový metabolismus vyžaduje adaptační období (2-6 týdnů)

- Dostatečný příjem elektrolytů je klíčový

- Kvalita tuků hraje zásadní roli

- Individuální tolerance se může lišit

 

Přísun elektrolytů přirozenou cestou lze zajistit vhodnou skladbou potravin.

 

Praktické tipy:

1. Začněte den sklenicí vody s plátkem citronu a špetkou kvalitní mořské soli
2. Připravujte si domácí vývary z kostí
3. Konzumujte fermentovanou zeleninu (kimchi, kvašené okurky)

 

Co pomáhá s lepším vstřebáváním:

- Kombinování různých zdrojů

- Dostatečná hydratace

- Zdravý střevní mikrobiom

- Pravidelný pohyb

 

Varovné signály nedostatku elektrolytů:

- Křeče ve svalech

- Únava

- Bolesti hlavy

- Závratě

- Nepravidelný srdeční rytmus

 

ORGÁNOVÉ ADAPTACE:

 

Mozek:

- Adaptace na využití ketolátek

- Redukce excitotoxicity

- Zlepšená mitochondriální funkce

 

Svalová tkáň:

- Zvýšená senzitivita na inzulin

- Vyšší denzita mitochondrií

- Lepší utilizace mastných kyselin

- Efektivnější oxidativní fosforylace

 

MITOCHONDRIÁLNÍ ADAPTACE:

 

1. Strukturální změny:

- Zvýšení počtu krist

- Zlepšení integrity membrán

- Vyšší denzita mitochondrií

- Efektivnější elektronový transport

 

METABOLICKÉ VÝHODY KETÓZY:

 

1. Energetická efektivita:

- Vyšší ATP zisk na molekulu paliva

- Stabilnější energetický výdej

- Redukce oxidativního stresu

- Lepší metabolická flexibilita

 

Klíčový proces nastává v mitochondriích, což jsou energetické elektrárny našich buněk. Mastné kyseliny musí nejprve překonat membránu mitochondrie, k čemuž slouží specializovaný přenašeč zvaný karnitin. Uvnitř mitochondrií pak probíhá proces beta-oxidace, kdy jsou mastné kyseliny postupně rozebírány na menší kusy, až vznikne acetyl-CoA (koenzym A). Tento proces je mnohem účinnější než spalování cukrů - z jedné molekuly mastné kyseliny získáme výrazně více energie než z molekuly glukózy.

 

V játrech se během tohoto procesu tvoří ketolátky. Jsou to vlastně vedlejší produkty spalování tuků, ale nesmírně užitečné - slouží jako vynikající palivo pro mozek a další orgány. Na rozdíl od cukrů, které vytvářejí v těle "špinavý" odpad v podobě volných radikálů a zánětlivých molekul, ketolátky jsou čistým palivem. Mozek na nich funguje dokonce lépe než na glukóze - neurony získávají více energie a jsou lépe chráněné před poškozením.

 

Postupem času se celé tělo adaptuje na tukový metabolismus. Mitochondrie se začnou množit a zvětšovat, jejich vnitřní struktura se stává složitější a účinnější. Je to podobné, jako kdyby se továrna na zpracování paliva modernizovala a rozšiřovala své kapacity. Buňky začnou na svém povrchu vytvářet více přenašečů pro mastné kyseliny a ketolátky.

 

Co je fascinující, začnou se měnit i samotné orgány. Játra se stanou efektivnější továrnou na ketolátky, svalové buňky se naučí lépe využívat tuky jako palivo. Slinivka si konečně odpočine od neustálé produkce inzulinu, který je potřeba při metabolismu cukrů. Ledviny jsou méně zatěžované, protože nemusí zpracovávat tolik odpadních produktů.

 

Na buněčné úrovni dochází k aktivaci řady ochranných mechanismů. Buňky začnou lépe opravovat své DNA, efektivněji recyklovat poškozené součásti a jsou odolnější vůči stresu. Je to jako by se celý organismus přepnul do režimu vyšší kvality a stability.

 

Toto vše ale vyžaduje čas - buňky musí "přeprogramovat" svůj metabolismus, změnit aktivitu různých genů a vytvořit nové enzymy. Proto trvá několik týdnů, než se tělo plně adaptuje na tukový metabolismus. Když k tomu ale dojde, získáme stabilnější a čistší zdroj energie, který vytváří méně metabolického odpadu a lépe podporuje dlouhodobé zdraví buněk.

 

Fungování mozku na ketolátkách je fascinující proces, který významně ovlivňuje naši mentální výkonnost i emoční stabilitu. Pojďme si to detailně rozebrat:

 

Když mozek přejde z využívání glukózy na ketolátky, dochází k několika zásadním změnám. Ketolátky, především beta-hydroxybutyrát, mnohem snadněji prostupují přes mozkovou bariéru než glukóza. To znamená, že se energie dostává k neuronům efektivněji a stabilněji. Neurony navíc dokáží z ketolátek získat více energie než z glukózy - konkrétně až o 25% více ATP (energetické molekuly).

 

V mozku se také začne měnit prostředí neurotransmiterů. Při ketózě se zvyšuje produkce GABA, což je hlavní zklidňující neurotransmiter. Díky tomu se snižuje nadměrná neuronální aktivita, která často stojí za úzkostmi a neklidem. Zároveň se stabilizuje hladina glutamátu, který může v nadbytku způsobovat nervové podráždění a úzkostné stavy.

 

Co se týče koncentrace, ta se zlepšuje hned z několika důvodů. Předně, mozek má stabilní přísun energie bez výkyvů, které známe při stravě bohaté na cukry. Když jíme hodně sacharidů, mozek zažívá období energetických vrcholů a propadů, což se projevuje kolísáním pozornosti. Na ketolátkách funguje mozek jako na prémiové, stabilní palivo.

 

Ketolátky také podporují tvorbu BDNF (Brain-Derived Neurotrophic Factor), což je protein podporující tvorbu nových nervových spojení a ochranu stávajících neuronů. Díky tomu se zlepšuje plasticita mozku - schopnost učit se a adaptovat se na nové podněty.

 

V mitochondriích mozkových buněk probíhá při ketóze efektivnější energetický metabolismus s menší produkcí volných radikálů. To znamená, že neurony jsou lépe chráněné před oxidativním stresem, který může přispívat k úzkostem a poruchám nálady. Ketolátky také aktivují specifické geny, které zvyšují množství mitochondrií v neuronech, čímž se dále zlepšuje energetická dostupnost.

 

Důležitým aspektem je také protizánětlivý účinek ketózy v mozku. Chronický zánět v mozku je spojen s řadou psychických obtíží včetně úzkosti a deprese. Ketolátky potlačují aktivitu zánětlivých molekul a podporují produkci antioxidačních enzymů.

 

Změna nastává i v oblasti cirkadiánních rytmů a spánku. Ketóza pomáhá stabilizovat hladiny orexinu, neurotransmiteru spojeného s bdělostí a energií. To vede k lepšímu rozložení energie během dne a kvalitnějšímu spánku v noci, což dále podporuje mentální výkon a emoční stabilitu.

 

Zajímavé také je, že ketolátky fungují v mozku jako signální molekuly - aktivují specifické receptory, které ovlivňují genovou expresi. Tyto změny vedou k lepší odolnosti neuronů vůči stresu a efektivnějšímu fungování synapsí, což jsou spojení mezi neurony.

 

To vše dohromady vytváří v mozku prostředí, které podporuje stabilní mentální výkon, lepší paměť a redukuje tendenci k úzkostem.

 

• Je to jako bychom mozku poskytli kvalitnější palivo a zároveň lepší podmínky pro údržbu a opravu.

 

Zánětlivé procesy v mozku jsou překvapivě běžné a odhaduje se, že se týkají významné části populace, zejména v moderní společnosti. Pojďme si rozebrat příznaky a rizikové faktory:

 

Běžné projevy neuroinflace:

- Chronická únava a "mozková mlha"

- Problémy s pamětí a soustředěním

- Časté bolesti hlavy

- Úzkosti a depresivní stavy

- Poruchy spánku

- Přecitlivělost na světlo nebo zvuk

- Výkyvy nálad

- Snížená motivace

 

Rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost zánětu v mozku:

1. Strava:

- Vysoký příjem průmyslově zpracovaných potravin

- Nadměrná konzumace cukrů a rafinovaných sacharidů

- Častá konzumace trans tuků

- Potravinové intolerance (zejména lepek, mléčné produkty)

 

2. Životní styl:

- Chronický stres

- Nedostatek spánku

- Sedavý způsob života

- Nadměrná konzumace alkoholu

- Vystavení toxinům z prostředí

 

- Zhoršená schopnost se soustředit?

- Zapomínání běžných věcí?

- Problém s multitaskingem?

 

2. Pozorujte své emoce:

- Častější výkyvy nálad?

- Zvýšená podrážděnost?

- Nevysvětlitelné úzkosti?

 

3. Fyzické projevy:

- Časté bolesti hlavy

- Zvýšená citlivost na světlo

- Problémy se spánkem

- Nevysvětlitelná únava

 

Pojďme si podrobně rozebrat signální funkci ketolátek v mozku:

 

Beta-hydroxybutyrát (BHB), hlavní ketolátka, funguje jako mnohem víc než jen zdroj energie. Působí jako epigenetický regulátor - to znamená, že přímo ovlivňuje, které geny se v neuronech zapnou nebo vypnou. Konkrétně funguje jako inhibitor tzv. histonových deacetyláz (HDAC).

 

Když se BHB naváže na tyto regulační proteiny, spustí se kaskáda změn v genové expresi:

1. Aktivují se geny pro výrobu BDNF (Brain-Derived Neurotrophic Factor), který podporuje přežití neuronů a tvorbu nových spojení
2. Zvyšuje se produkce antioxidačních enzymů, které chrání neurony před oxidačním poškozením
3. Aktivují se geny podporující tvorbu nových mitochondrií v neuronech

 

BHB také aktivuje speciální receptory na povrchu neuronů zvané GPR109A. Tyto receptory pak spouštějí protizánětlivé procesy a podporují produkci klíčových neurotransmiterů.

 

Na úrovni synapsí (spojení mezi neurony) ketolátky:

- Zvyšují produkci synaptických proteinů

- Podporují tvorbu nových synaptických spojení

- Zlepšují efektivitu přenosu signálu mezi neurony

- Stabilizují elektrickou aktivitu neuronů

 

Ketolátky také aktivují tzv. KATP kanály v neuronech. Tyto kanály fungují jako "pojistky" - když je neuron pod stresem, pomohou stabilizovat jeho elektrickou aktivitu a chrání ho před přetížením. To je jeden z důvodů, proč ketogenní strava může pomáhat při epilepsii a dalších neurologických poruchách.

 

Dalším důležitým mechanismem je aktivace tzv. Nrf2 dráhy ketolátkami. Tento transkripční faktor je hlavním regulátorem buněčné ochrany proti oxidačnímu stresu. Jeho aktivace vede k:

- Zvýšené produkci glutathionu (hlavní antioxidant v mozku)

- Lepší detoxikační schopnosti neuronů

- Zvýšené odolnosti vůči buněčnému stresu

 

Tímto komplexním působením ketolátky nejen dodávají energii, ale také "přeprogramovávají" neurony na molekulární úrovni směrem k lepší odolnosti a výkonnosti. Je to jako by se v neuronech zapnul "ochranný program", který je činí odolnějšími vůči různým formám stresu a poškození.

 

Tyto změny jsou zvláště významné v oblastech mozku zodpovědných za učení, paměť a emoční regulaci, což vysvětluje pozitivní vliv ketogenní stravy na kognitivní funkce a náladu.

 

Pojďme si systematicky projít potenciální zdravotní úskalí ketogenní stravy a způsoby, jak je řešit:

 

1. Elektrolytová nerovnováha

Problém:

- Zvýšené vylučování minerálů, zejména v adaptační fázi

- Může vést ke křečím, únavě, bolestem hlavy

 

Řešení:

- Dostatečný příjem minerálů z přirozených zdrojů (viz předchozí odpověď o elektrolytech)

- V adaptační fázi může být vhodná cílená suplementace

- Zvýšený příjem kvalitní soli (himalájská, mořská)

 

2. Ketogenní chřipka

Problém:

- Přechodné příznaky při adaptaci na ketózu

- Únava, bolesti hlavy, nevolnost

 

Řešení:

- Postupný přechod na keto

- Dostatečná hydratace

- Navýšení příjmu elektrolytů

- Obvykle odezní do 1-2 týdnů

 

3. Vliv na střevní mikrobiom

Problém:

- Omezení některých druhů vlákniny

- Možná změna složení střevní mikroflóry

 

Řešení:

- Zařazení nízkosacharidové zeleniny bohaté na vlákninu

- Fermentované potraviny

- Případně prebiotika a probiotika

 

4. Riziko nedostatku některých živin

Problém:

- Může chybět hořčík, draslík, vláknina, některé vitamíny

 

Řešení:

- Pestré složení stravy s důrazem na zeleninu

- Konzumace různých druhů mas a ryb

- Zařazení orgánového masa

- Případná cílená suplementace

 

5. Zvýšená zátěž jater a ledvin

Problém:

- Vyšší nároky na zpracování tuků a proteinů

- Riziko u lidí s existujícími problémy těchto orgánů

 

Řešení:

- Pravidelné kontroly jaterních testů

- Nepřehánět příjem proteinů

- Dostatečná hydratace

- Kvalitní zdroje tuků

 

6. Kardiovaskulární rizika

Problém:

- Při nevhodném složení tuků možné zhoršení lipidového profilu

- Riziko při konzumaci velkého množství nasycených tuků

 

Řešení:

- Důraz na kvalitní zdroje tuků (olivový olej, avokádo, ořechy)

- Pravidelné kontroly lipidogramu

- Zařazení omega-3 mastných kyselin

 

7. Sociální aspekty a udržitelnost

Problém:

- Obtížné stravování mimo domov

- Náročnost na přípravu

- Může být finančně náročnější

 

Řešení:

- Předem plánovat jídla

- Naučit se alternativy běžných jídel

- Batch cooking (vaření do zásoby)

 

8. Specifická rizika pro určité skupiny:

 

Těhotné a kojící:

- Potřeba upravit makroživiny

- Důkladné sledování nutričního stavu

- Konzultace s odborníkem

 

Sportovci:

- Možné snížení výkonu v adaptační fázi

- Potřeba upravit tréninkový plán

- Specifické načasování sacharidů kolem tréninku

 

Prevence a monitoring:

1. Pravidelné krevní testy:

- Lipidový profil

- Jaterní testy

- Minerály a elektrolyty

- Vitaminy

 

2. Sledování symptomů:

- Únava

- Zažívací problémy

- Změny nálady

- Kvalita spánku

 

3. Konzultace s odborníky:

- Lékař

- Nutriční terapeut

- Endokrinolog při specifických stavech

 

 

 

Zvýšené nároky na elektrolyty při moderní ketogenní stravě vznikají z několika důvodů:

 

1. Hormonální změny:

Když snížíme příjem sacharidů, klesá hladina inzulinu. To vede k tomu, že ledviny začnou více vylučovat sodík. S vyloučeným sodíkem se zároveň ztrácí i draslík a hořčík. Tento mechanismus byl historicky výhodný - v období nedostatku potravy pomáhal udržet energetickou rovnováhu.

 

Když jíme sacharidy, tělo produkuje inzulin, který má kromě regulace cukru v krvi ještě jednu důležitou funkci - dává ledvinám signál, aby zadržovaly sodík (a s ním i vodu). To má evolutivně smysl - když je dostatek potravy, tělo si chce udržet zásoby.

Když přejdeme na nízkosacharidovou stravu, hladina inzulinu klesne. Ledviny tento pokles vnímají jako signál "doba hubených let" a přepnou do režimu, který byl pro naše předky v době nedostatku potravy užitečný - začnou více vylučovat sodík a s ním i vodu. Je to vlastně takový prehistorický "úsporný režim" těla.

Jenže sodík v těle nefunguje sám o sobě - je součástí složitého systému minerálové rovnováhy. Když tělo vylučuje sodík, "táhne" s sebou i další minerály, především draslík a hořčík. Je to jako když vytáhnete jeden dílek z domina - padají i ostatní.

Pro naše předky to nebyl problém, protože:

• Pili minerálně bohatou vodu z přírodních zdrojů
• Jedli celá zvířata včetně orgánů bohatých na minerály
• Konzumovali potravu z minerálně bohaté půdy
• Měli přirozený příjem minerálů z popela svých ohnišť

 

2. Adaptační mechanismy:

Naše těla jsou dnes více adaptována na vysokosacharidovou stravu. Při přechodu na keto proto dochází k výraznějším změnám v hospodaření s elektrolyty. Lovci-sběrači byli metabolicky mnohem flexibilnější - jejich těla byla zvyklá přecházet mezi různými metabolickými stavy.

 

3. Kvalita potravin:

Dnešní potraviny, i když jsou "keto", jsou často průmyslově zpracované a ochuzené o přirozené minerály.

 

4. Životní styl:

Moderní člověk ztrácí více elektrolytů i kvůli:

- Chronickému stresu

- Častému pocení v klimatizovaných prostorách

- Kofeinovým nápojům, které působí jako diuretika

- Nedostatku pohybu na slunci (vliv na vitamín D a minerální hospodaření)

 

5. Environmentální faktory:

- Ochuzená půda v moderním zemědělství

- Znečištění životního prostředí

- Chemické zpracování potravin

- Skladování a transport potravin, které snižuje jejich nutriční hodnotu

 

Řešení tedy nespočívá jen v suplementaci elektrolytů, ale v celkovém návratu k přirozenějšímu způsobu stravování:

- Konzumace celých, nezpracovaných potravin

- Využívání fermentovaných potravin

- Příprava vývarů z kostí

- Konzumace orgánového masa

- Využívání kvalitní mořské soli

- Pití minerálně bohaté vody

 

Zajímavé je, že když se podíváme na současné přírodní národy žijící tradičním způsobem života, netrpí problémy s elektrolyty ani při nízkosacharidové stravě. To potvrzuje, že problém není v ketogenní stravě jako takové, ale v moderním způsobu její implementace.

 

Několik tradičních kultur historicky nebo i v současnosti praktikuje stravu, která je velmi blízká ketogenní:

 

1. Inuité (Eskymáci) - arktické oblasti:
2. Masajové - východní Afrika:
3. Mongolští nomádi:
4. Původní obyvatelé Sibiře:

Zajímavé adaptace těchto kultur:

- Vyvinuly specifické způsoby zpracování a konzervace potravin

- Mají jedinečné genetické adaptace na vysokotukovou stravu

- Vykazují výborné zdravotní parametry při tradiční stravě

 

 

Souhrn:

 

 

1. EVOLUCE A HISTORIE LIDSTVA

- Lovci-sběrači žili v cyklech nadbytku a nedostatku, tělo přirozeně přecházelo do ketózy

- Sezónní adaptace: v zimě více tuků z masa, v létě více rostlinné stravy

- Milníky: lovecko-sběračské období (vysoký příjem tuků) → zemědělská revoluce (nástup obilovin) → průmyslová revoluce (zpracované sacharidy)

- Příklady tradičních "keto" kultur: Inuité (90% kalorií z tuku), Masajové (maso, krev, mléko), Mongolští nomádi, Sibiřané

- (Dnešní strava s vysokým obsahem sacharidů je z evolučního hlediska anomálie)

 

2. METABOLISMUS TĚLA

- Tuky jsou štěpeny na mastné kyseliny a glycerol

- Transport do mitochondrií pomocí karnitinu → beta-oxidace

- Vyšší energetický zisk než z cukrů

- Tvorba ketolátek v játrech jako čistý zdroj energie

- (Při spalování tuků vzniká méně odpadních látek než při spalování cukrů)

- (Zlepšuje se mitochondriální funkce - více mitochondrií, lepší efektivita)

 

3. METABOLISMUS MOZKU

- Ketolátky snáze prostupují mozkovou bariérou než glukóza

- O 25% vyšší energetický zisk pro neurony

- Beta-hydroxybutyrát funguje jako signální molekula

- (Aktivace genů pro tvorbu BDNF a antioxidačních enzymů)

- (Aktivace KATP kanálů jako "pojistky" proti přetížení neuronů)

 

4. VLIV NA KONCENTRACI A KOGNITIVNÍ FUNKCE

- Stabilní přísun energie bez výkyvů

- Lepší tvorba BDNF (protein podporující nové nervové spoje)

- Efektivnější energetický metabolismus v neuronech

- (Zvýšená produkce synaptických proteinů)

- (Lepší efektivita přenosu signálu mezi neurony)

 

5. VLIV NA DUŠEVNÍ ZDRAVÍ

- Zvýšení produkce GABA (zklidňující neurotransmiter)

- Stabilizace hladiny glutamátu

- Protizánětlivý účinek v mozku

- Stabilizace cirkadiánních rytmů a spánku

- (Aktivace Nrf2 dráhy pro lepší odolnost vůči stresu)

 

6. ZDRAVOTNÍ BENEFITY OBECNĚ

- Lepší metabolická flexibilita

- Snížení zánětlivých procesů

- Stabilnější energetické hladiny

- Méně oxidačního stresu

- (Lepší regenerace DNA)

- (Efektivnější recyklace poškozených buněčných součástí)

 

7. ZDRAVOTNÍ RIZIKA OBECNĚ

- Vyšší zátěž jater a žlučníku

- Možná elektrolytová nerovnováha

- Potenciální vliv na střevní mikrobiom

- (Při nevhodném složení tuků možné kardiovaskulární riziko)

 

8. NA CO SI DÁT POZOR

- Dostatečný příjem elektrolytů

- Kvalita tuků (preferovat olivový olej, avokádo, kokosový tuk)

- Adaptační období 2-6 týdnů

- Dostatečná hydratace

- Pravidelné krevní testy

- (Specifická rizika pro těhotné a sportovce)

 

9. UDRŽITELNOST

Pro masovou produkci vhodné:

- Listová zelenina (vertikální farmy)

- Olivovníky (odolné, nízké nároky na vodu)

- Brukvovitá zelenina

- Řasy (efektivní produkce omega-3)

- (Konopí pro semínka)

- (Regionální přístup k pěstování)